Provětrávané podlahy

Již odpradávna se používaly dřevěné provětrávané podlahy ve starých dřevěných nebo i zděných domech, chalupách, roubenkách atd. Dříve nebyly žádné hydroizolační materiály a podlahy sloužily také k odvlhčení stěn a zároveň k provětrání domu. 

My jsme navázali na tuto tradici a systémy dřevěných provětrávaných podlah aplikujeme opět do starých domů a chalup. Používáme nejmodernější materiály v kombinaci s  hydroizolací stěn (pomocí chemických injektáží polyuretanovými pryskyřicemi). 

Tento postup lze využít i v moderních dřevostavbách, aby docházelo i k provzdušnění spodních části objektů.

Technologický postup dřevěné provětrávané zateplené podlahy na terénu s ocelovými patkami:   
 

Nejprve odstraníme stávající dřevěnou podlahu umístěnou převážně na hliněném zásypu.

Následně vybereme podloží (zásyp) do hloubky cca 40cm, abychom vytvořily vzduchový prostor.

Provedeme odvlhčení stěn chemickou injektáží polyuretanovými pryskyřicemi.

Vybouráme průduchy skrz stěny, abychom dostaly vzduch pod podlahu.

Zhotovíme skladbu dřevěné provětrávané zateplené podlahy (viz obrázek níže).

Nakonec položíme finální podlahovou krytinu (podlahové palubky atd.).   
 

Technologický postup provětrávané zateplené podlahy na betonovém stropu na retenční plastové podložce (v případě, že je místnost podsklepena):   
 

Nejprve odstraníme stávající dřevěnou podlahu umístěnou převážně na dřevěném roštu volně loženém na betonu.

Provedeme odvlhčení stěn chemickou injektáží polyuretanovými pryskyřicemi.

Vybouráme průduchy skrz stěny, abychom dostali vzduch pod podlahu.

Zhotovíme skladbu dřevěné provětrávané zateplené podlahy (viz obrázek níže).

Nakonec položíme finální podlahovou krytinu (podlahové palubky atd.).   
 

Provětrávané betonové podlahy pomocí IGLÚ systém   
 

Moderní systémy provětrávaných podlah mohou jednou pro vždy vyřešit problémy, s jejichž důsledky se potýká řada chalupářů. Vzlínající vlhkost i radon zastaví jednoduché plastové tvarovky. 

Princip systému je velmi jednoduchý a podle výrobce vychází ze stavitelské tradice starých Římanů, kteří zvedali podlahy svých staveb pomocí amfor nebo podezdívek. Takto vytvořený prázdný prostor byl pomocí ventilačních mřížek spojený s venkovním prostředím, což zajišťovalo cirkulaci vzduchu.

Konstrukci provětrávaných (či odvětrávaných) podlah reprezentuje zejména patentovaný systém provětrávaných podlah Iglú. Tvarovky různé výšky vytvoří dutinu a zároveň pevnou plochu, která se zalije vrstvou betonu.

Pro zdraví i kvalitu bydlení

Ať už se rozhodnete pro kterýkoli z dostupných výrobků, pomůže odvětrávaná podlaha vyřešit problém s vlhkostí a radonem v nepodsklepených objektech. Radon je nebezpečný především pro zdraví obyvatel zasaženého domu. Důsledky vlhkosti ovšem také, vzlínající voda navíc poškozuje zdivo a snižuje komfort bydlení kvůli možným důsledkům v podobě plísní, zápachů a dalším průvodním jevům zvýšené vlhkosti.

Nasadit v boji proti vlhku i nebezpečnému radonu těžký kalibr v podobě vybudování odvětrávané podlahy lze i v kombinaci s dalšími opatřeními, ale zejména tehdy, pokud je nemožná například dodatečná montáž hydroizolace.

Dutinami lze bez problémů vést například odpady, elektroinstalace nebo vodovodní potrubí.

Text z webu http://www.chatar-chalupar.cz/

Technologický postup IGLÚ systému provětrávaných podlah:   
 

Iglů dílce jsou tvarovky pro vytvoření dutin různých rozměrů. Slouží pro vytvoření dutiny mezi zemí a podlahou uvnitř základové desky. Dutina odděluje stavbu od podloží a vytváří meziprostor, v němž se vlhkost v podobě vodní páry spojí s proudícím vzduchem a vzápětí je odvedena mimo objekt.

Tvarovky se skládají vedle sebe v předem zvoleném směru a vytvářejí samonosnou pochozí plochu. Tato plocha se zalije betonovou směsí.

Z dutin mezi podlahovými vrstvami je odvětrání pomocí cirkulace vzduchu pod podlahou obvykle řešeno kombinací s odvětracím komínkem zakončeným ventilační turbínou. Odvětrávací komínky z plastových trubek se propojí s dutinou přes obvodovou zeď. Zpravidla se instalují na dvou protilehlých stranách (chladnější a teplejší), což umožní využít tzv. komínového efektu.

Na severní stěně se trubky vyvedou přibližně 30 až 50 cm nad terénem, na jižní straně pak co nejvýše. Komínky by měly z obvodové zdi ústit zhruba po třech až pěti metrech.